Pokud tvoříš, není co řešit
Nebyl mockrát čas na tvorbu, děti, rodina, náročná práce, únava, nedostatek prostředků nebo času, ale kdy si tedy urvat čas na to čím nás ten nahoře obdařil a kvůli čemu jsme se v mládi byli ochotni rvát. Mezi tím jsme si vyzkoušeli nové techniky a hledali nové a nové způsoby sebevyjádření. Někdy se nám výsledek líbil, jindy jsme si rvali vlasy, ale posouvali jsme se krůček po krůčku dál a dál...
Mezi tím jsme udělali odbočku a meditovali v klášteře, nebo objímali stromy a zjistili o tom něco víc, je nám milo v tom všem a nemůžeme se rozpůlit, ale nakonec tvoříme to nejcennější, vlastní život a sem tam navlékneme korálek na nit našeho života jako skvost a uvědomíme si ten zázrak.. Cokoliv totiž děláme, je tvorba a je jedno co... Tvořme a nebořme.......
Nemám dobrý zrak od mala a záviděla jsme dceři, jak jí jdou navlékat malinkaté korálky, jednoho dne jsme to překonala a koupila si ty drátky, korálky, kleštičky a komponenty a udělala své první korálkové výtvory a radost se stala nekonečnou... Nemusíme jen dávat domy a auta, ale radost všem okolo sebe...
